Rakouský prapor polních myslivců č. 5
Vojenské útvary - Česká Skalice - ZlíčMohutný obelisk na výšině (kóta 292) věnovaný důstojnickým sborem praporu polních myslivců č. 5 svým padlým kamarádům. Na vrcholku výšiny se nachází ještě další hromadný hrob, který není označen.
Vysvěcen farářem Josefem Samohrdem 28. 6. 1867.
Vzpomínky:
„Aby pruští střelci lépe zmonitorovali situaci, vyrazili poklusem proti výšině. Skupinu vedl velitel 1. Setniny, poručík Detlev von Liliencron. V té chvíli oproti nim náhle vynořily šedé postavy v kloboucích s ocelově lesklým peřím. Myslivci spustili klidnou a jistou palbu, za které museli útočící urychleně hledat úkryt v příkopě u silnice vedoucí ke Zliči. Stejně ale utrpěli citelné ztráty střelbou z mysliveckých štuců i dělostřeleckými granáty. Velitel pluku podplukovník von Eberstein zvolal: „Fyzilíři, musíme výšiny zdolat ztečí!“ a nechal zatroubit signál k útoku. Z úkrytů okamžitě vyskočili důstojníci následováni vojáky a v poledním, žhnoucím vedru vyrazili kupředu. Zteč se podařila, ale za velkých ztrát. Během postupu padl k zemi setník von Winterfeld a Premier–Lieutenant von Pannwitz, který svému zranění brzy potom podlehl, mnozí střelci. Poručík Liliencron vedl svou setninu dále. Nahoře pak natrefil na jednoho rakouského důstojníka myslivců, na kterého zvolal: „Kamaráde, vzdej se!“ Ten ho ale, nevnímaje toho, srazil k zemi ranou z revolveru, vypálenou z bezprostřední blízkosti. Vzápětí však střelce probodl bajonetem přiběhnuvší seržant Nymphius.“
(ze vzpomínek pruského vojáka)
Informace k jménům uvedeným na pomníku:
Ernst Ritter Höffern von Saalfeld
Setník 1. třídy a velitel 3. divizionu u praporu polních myslivců č. 5.
Narozen 11. 6. 1826 v Grazu. 16. 9. 1838 vstoupil do VAMT, z níž byl vyřazen 22. 9. 1845 jako podporučík 2. třídy k praporu polních myslivců č. 3. Dne 1. 5. 1848 povýšil na podporučíka 1. třídy, 1. 3. 1849 na nadporučíka, 16. 9. 1855 na setníka 2. třídy u praporu polních myslivců č. 15. Dne 1. 7. 1857 postoupil na setníka 1. třídy, 1. 8. 1862 byl transferován k praporu polních myslivců č. 5. Zúčastnil se polních tažení roku 1848, 1849 a 1859 v Itálii. Po bitvě u České Skalice převzal velení praporu místo zraněného velitele majora Gustava Linnera. Vedl potom myslivecký prapor do bitvy u Hradce Králové 3. 7. 1866, v níž byl těžce raněn a svým zraněním podlehl v pruském zajetí 29. 7. 1866 v Nechanicích a pohřben byl na zdejším starém městském hřbitovu.
Emil Riedel
Setník 2. třídy u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866. Pochovaný ve společném hrobě pod spícím lvem.
Thomas Mraczek
Setník 2. třídy u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866 ve věku 38 let. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Heinrich Hammerssmmidt
Setník 2. třídy u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866 ve věku 39 let. Byl ženatý. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Carl Heppner
Nadporučík u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Franz Feist
Nadporučík u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Joseph Szeth
Nadporučík u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866 ve věku 27 let. Byl ženatý. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Hugo Arnoscht
Podporučík 2. třídy u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Eugen Matieka
Podporučík 1. třídy u praporu polních myslivců č. 5.
Narozen 14. 12. 1844 v Josefově. Z kadetního institutu v Rijece vstoupil roku 1861 do VAMT, z níž byl vyřazen 1. 9. 1865 jako podporučík 2. třídy k praporu polních myslivců č. 5. Dne 1. 5. 1866 avansoval na podporučíka 1. třídy. Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866. Byl ženatý. Pohřben byl do samostatného hrobu u silnice nad rybníkem (dnes před domem č. p. 94). Místo jeho posledního odpočinku zde označoval pomník až do r. 1965. Po té byl i kosterními pozůstatky přemístěn na vojenský hřbitov u Zlíče z důvodu budování přivaděče vodní nádrže Rozkoš.
Emil Göttlicher
Podporučík 2. třídy a adjutant u praporu polních myslivců č. 5.
Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866 ve věku 22 let. Farář Josef Samohrd uvádí, že byl pohřben společně s genálmajorem Fragnernem na dnešním vojenském hřbitově u Zlíče.
Constantin baron Nadherny z Borotína
Kadet u praporu polních myslivců č. 5
Narozen 8. 6. 1845 na zámečku v Adršpachu jako čtvrtý ze šesti dětí Jana Ludvíka šlechtice nádherného a Sidonie rozené Korb z Weidenheimu. Padl v bitvě u České Skalice 28. 6. 1866 ve věku 22 let. Místo jeho posledního odpočinku není známo.
Bratr padlého Emila Göttlichera Peter Göttlicher vzpomíná v dopise (datovaném 6. 9. 1866) na poslední okamžiky kadeta Nádherného takto:
„Krátce před bitvou u Skalice 28. června, seděl Konstantin s více kadety vesele se bavě vedle mne a vyjadřoval obzvláště svoji netrpělivost brzy se dostati na nepřítele, přičemž vyslovil přání raději zůstati mrtev, než se vrátit zmrzačen. Takto jsem se s ním bavil ještě delší čas, avšak v mé přítomnosti jinak nic nevyjádřil. Domnívám se, že jednomu ze svých kamarádů odevzdal adresu svých rodičů s prosbou je o jeho osudu uvědomiti v případě že by mu to nebylo možné, avšak všichni kadeti zůstali dílem mrtví, dílem zranění na bojišti. Tuto domněnku opírám o okolnost, že jsem viděl Nádherného psáti do svého zápisníku. V průběhu boje zpozoroval jsem Vašeho bratra několik kroků přede mnou odvážně útočit vpřed, podněcuje mužstvo, avšak po několika minutách padl při útočení na výšinu několik kroků přede mnou. Je mi nemožno určitě uvésti, zda byl usmrcen nebo pouze zraněn.“
Farář Josef Samohrd ve svých záznamech uvádí krátké sdělení:
„Constantin Nadherni von Borotin, kadet 5. FJB padl – na hrázi rybníka, pohřben u Dubna.“
Přesto dnes není místo jeho posledního odpočinku známo.
Zdroj: Libellus Honoris c. k. důstojníků padlých ve válce roku 1866, Jaroslav Dvořák, 2011