Popud ke vzniku spolku, který si vytyčil za cíl ochranu a údržbu stávajících a zřizování nových pomníků z prusko-rakouské války roku 1866 na bojišti u Hradce Králové byl dán 16. listopadu 1888. Toho dne probíhal v lese Svíb, který leží nedaleko obce Chlum u Hradce Králové, lovecký hon. Mezi účastníky byl také setník zemské obrany ve výslužbě a válečný invalida Jan Nepomuk Steinský. Ten se 3. července 1866 zúčastnil bitvy u Hradce Králové a právě v bojích ve svíbském lese utrpěl těžké zranění ruky, která mu musela být amputována.

Vzpomínka na krvavou řež umocněná chmurným podzimním počasím a desítkami hromadných hrobů označených rozpadajícími se provizorními dřevěnými kříži nebo plukovními pískovcovými pomníky přiměla setníka Steinského k myšlence založení spolku, který bude pečovat o zřízené hroby a pomníky padlých vojáků , bude iniciovat zřízení či vlastními silami budovat nové památky na místech posledního odpočinku rakouských, pruských a saských vojáků. Myšlenka vyslovená nahlas Janem Steinským se setkala s ohlasem přítomných. Idea zřízení záslužného spolku byla následně interpretována redakcí Vojenských listů a Ratiboru několika články.

Již 2. prosince 1888 proběhla v obci Cerekvice nad Bystřicí ustavující schůze komitétu, který dostal název Das Lokalkomité zur Errichtung und Erhaltung der Krieg-Denkmale auf dem Slachtfelde bei königgrätz im Jahre 1866, česky Komitét pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém.