5. Prapor polních myslivců Česká Skalice

Zajímavosti - ---

Novodobá jednotka 5. praporu polních myslivců (dále jen FJB5) vznikla v roce 1991 na základě zájmu jejích členů o vojenskou historii. Ohnisko současné činnosti započalo doutnat v místech skutečného bojového nasazení K. u. K Feldjäger Bataillon Nr. 5, tedy v okolí České Skalice. Rané období, mezi lety 1987–1990, je charakteristické péčí o vojenské památky v blízkém okolí a získáváním podkladů pro repliky uniforem, výstroje a výzbroje. Naštěstí energie a nadšení bylo dostatek, tak se příslušníci jednotky začali brzy objevovat v předpisových šedomodrých vojenských stejnokrojích.

V roce 1991 byla organizace oficiálně registrována na Ministerstvu vnitra a tímto okamžikem se činnost rozhořela naplno. V nadcházejícím období se jednotka postupně rozrůstala, přibývalo nových členů a jezdilo se na první bojové, ale i civilní ukázkové akce. V únoru roku 1994 proběhlo slavnostní vysvěcení praporu.

Hlavní náplní FJB5 dnešních dní je převážně účast na rekonstrukcích bitev, pietních aktech, osvětové činnosti.

5. Prapor polních myslivců Česká Skalice

Historický 5. prapor polních myslivců byl založen 1. září 1808 a navazoval na část staršího
64. pluku myslivců. Prvních bojů se zúčastnil v napoleonských válkách, z nichž pro prapor byla nejvýznamnější bitva u Lipska 14. října 1813. Tento den se stal také památným dnem praporu.

V roce 1866 před vypuknutím války prusko-rakouské ležel prapor ve Velkém Varadíně v Uhrách a odtud putoval do místa soustředění rakouské Severní armády do Olomouce. Začleněný k brigádě generála Fragnerna zaujal 28. června 1866 postavení u České Skalice na levém křídle VIII. armádního sboru na výšině zvané „na hradě“ nedaleko obce Zlíč.

Velitelem byl major Gustav Linner který se svým praporem výrazně zasáhl do boje o les Dubno a poté s velkým odhodláním kryl ústup rakouské armády, avšak zaplatil za své hrdinství krutou a krvavou daň. Major Linner přišel při srážce o ruku, následně se léčil na ratibořickém zámku. Prapor ztratil 19 důstojníků a 446 mužů, z nichž 9 důstojníků a 162 mužů padlo v boji. Nutno ještě dodat, že prapor měl v bojovém stavu přibližně 1100 mužů.

Na památku hrdinství tohoto praporu byl na pahorku nad Zlíčí postaven pískovcový jehlanovitý pomník a vysvěcen byl již na sv. Václava r. 1866, jako první kamenný pomník padlým vojákům ve válce r. 1866.

Dále se v této krátké válce prapor účastnil také bitvy u Hradce Králové dne 3. července. Zde ztratil 1 důstojníka a 124mužů.

V další srážce u Tovačova a Dubu na Moravě, zachránila „pátá chasa“ praporní salvou rakouskou dělostřeleckou baterii před útočící švadronou pruských kyrysníků.

V následujících mírových letech měl prapor velitelství v italském Tarvisiu, doplňovací obvod byl stále v oblasti Olomouce. Po vypuknutí světové války působil na východní frontě a účastnil se bojů mj. u Zborova.

sat